Život
Americký spisovatel Ernest Hemingway se narodil v Oak Park v Illinois 21.července 1899. Už na střední škole se projevil jeho literární talent. V roce 1917 se stává reportérem deníku Kansas City Star. V květnu 1918 vstupuje mladý Hemingway do Červeného Kříže a je poslán na Italskou frontu jako ošetřovatel. Snaží se být velmi aktivní a při jedné náštěvě zákopů je vážně zraněn šrapnelem. Po rekonvalescenci v Miláně se vrací do USA. Zážitky z první světové války ovlivnily velmi jeho život a promítají se do několika jeho knih.
Převzato z: www.nytimes.com
Po válce se vrací k novinářské profesi, tentokrát v deníku Toronto Star. Je vyslán jako reportér do Evropy. Usazuje se v Paříži, kde se setkává se slavnými součastníky tzv. Ztracené generace - J. Joycem, S. Fitzgeraldem, G. Steinovou a dalšími. V tomto období také Hemingway objevuje Španělsko a jeho býčí zápasy, které se stanou jednou z jeho vášní. V roce 1928 se vrací do Spojených Států a žije se svojí druhou ženou na Floridě. Několikrát se ovšem vrací do Evropy a navštěvuje také Afriku.
Po vypuknutí Občanské války v roce 1936 se vrací do Španělska jako válečný reportér. V Madridu potkává svou budoucí třetí ženu. S koncem bojů v roce 1940 se Ernest stěhuje na Kubu, kde konečně nalézá svůj pravý domov. Zde tráví také většinu II. světové války. Se svou jachtou, kterou svépomocně upravil na protiponorkové plavidlo, Hemingway "bojuje" proti německým U-bootům. Ještě za války se vrací do Evropy a spolu s americkými jednotkami osvobozuje Paříž. Po uzavření příměří se počtvrté, a naposledy, žení a opět cestuje - žije v Benátkách, střílí lvy v Africe a poté se vrací na Kubu. V roce 1954 je mu udělena Nobelova cena za literaturu.
V závěrečných letech života se jeho zdravotní stav začíná zhoršovat jak po stránce fyzické tak psychické. Trpí depresemi, halucinacemi a bludy. V roce 1960 musel být hospitalizován na psychiatrické klinice. Po propuštění se snaží vrátit ke psaní, ale bezvýsledně. Nakonec spáchá po několika předešlých neúspěšných pokusech sebevraždu 2.července 1961
Dílo
Romány a novely Ernsta Hemingwaye jsou v naprosté většině inspirovány jeho vlastními životními zážitky a často obsahují autobiografické prvky. Jeho první známější román Fiesta (The Sun Also Rises, 1926) vyšel v době jeho pobytu v Paříži. Promítá se do něj atmosféra poválečné Ztracené generace lidí zasažených hrůzami I. světové války. Zážitky z Italské fronty daly vzniknout jednomu s autorových nejslavnějších románů Sbohem armádo! (A Farewell to Arms, 1929). Další válkou, tentokráte Španělskou občanskou je inspirován román Komu zvoní hrana (For Whom the Bell Tolls, 1940). Nejslavnějším autorovým dílem je však novela Stařec a moře (The Old Man and the Sea, 1952) za kterou dostal Hemingway Nobelovu cenu. Toto dílo, stejně jako posmrtně vydaný román Ostrovy uprostřed proudu (Islands in the Stream, 1972), jsou inspirovány jeho pobytem na Kubě. Kromě románů psal též kratší prózy jako například sbírku povídek Za našich časů (In Our Time, 1925).
Můj názor
Ernest Hemingway patří k autorům, se kterými jsem se poměrně hodně podrobně seznámil (měl jsem ho mimo jiné nachystaného pro maturitu z angličtiny). Romány co jsem četl jsou bezesporu zajímavé, ale musím říct, že mě až tak moc nedostaly. Rozhodně bych doporučil novelu Stařec a moře, která má opravdu spád. Z románů co jsem přečetl se mi zdají Fiesta a Ostrovy uprostřed proudu dost rozvláčné, i když některé pasáže jsou zajímavé (býčí zápasy v prvním a hon na ponorku v druhém). Dramatičtější jsou pak Sbohem armádo! a Komu zvoní hrana.